In Pragensi Ecclesia
Schola Gregoriana Pragensis

gregoriana.cz
muziekweb.nl

1996
Supraphon SU 3191-2231

14.-17. březen, 1996
Kapitulní síň, Klášter Zlatá Koruna

Ad I. vesperas
1 - Antiphona Gaude et letare   [2:34]


Ad matutinum
2 - Invitatorium Cristus natus est   [1:28]
3 - Hymnus Veni Redemptor   [2:40]
4 - Lectio Primo tempore   [7:00]
5 - Responsorium Hodie nobis de celo   [1:41]


Ad primam missam in galli cantu
6 - Lectio cum tropis Laudem Deo dicam   [7:23]
7 - Introitus Dominus dixit ad me   [2:15]
8 - Kyrie "de Beata Virgine"   [1:51]


Ad matutinum
9 - Lectio Consolamini, consolamini   [5:21]
10 - Responsorium Quem vidistis pastores   [1:57]


Ad missam in aurora
11 - Ad processionem hymnus Lumen clarum   [1:35]
12 - Tropus Iam fulget - Introitus Lux fulgebit   [2:49]
13 - Agnus Dei cum tropis Quem virgo concepit   [2:04]


Ad matutinum
14 - Lectio Consurge, consurge   [4:45]
15 - Responsorium Verbum caro factum est - Tropus. Gloria superno genitori   [4:28]


Ad summam missam in die
16 - Sequentia Letabundus   [3:16]
17 - Tropus Hodie cantandus est - Introitus. Puer natus est   [5:04]


Ad matutinum
18 - Lectio Liber generacionis   [7:17]





Prameny a edice:

Praha, Knihovna metropolitní kapituly, Cim VII (#3), P VI (#1, 2, 5, 10, 15), P VII (#7, 11, 12, 17), P VIII (#16), P IX (#6, 8, 13)
Praha, Národní knihovna, VI Fb 16 (#4, 9, 14)
Praha, Národní muzeum, XII A 1 (#18)
Ondřej Maňour: Unknown Polyphonic Lessons for the Christmas Matins, Miscellanea musicologica XXXV, Universita Karlova, Praha 1996 (#4, 9, 14)
Theodor Göllner, Die mehrstimmigen liturgischen Lesungen, Tutzing 1969 (#6)

Schola Gregoriana Pragensis
David Eben

Hasan El-Dunia
Jiří Hannsmann
Ondřej Maňour
Martin Prokeš
Stanislav Předota
Jan Štětka
Matouš Vlčinský
Radim Vondráček







In Pragensi Ecclesia
Vánoce v pražské katedrále v době Karla IV.

Bylo by jistě zajímavé zúčastnit se některé ze svátečních ceremonií konaných u sv. Víta v době středověku. Jelikož zatím neumíme cestovat v čase, jsme odkázáni na to, co se k danému tématu dozvíme z písemných pramenů a dalších zdrojů našeho historického poznání. V případě liturgie v pražské katedrále můžeme naštěstí čerpat z dosti bohatého pramenného materiálu. Podrobně rubrikované pražské breviáře nám umožňují zrekonstruovat téměř v úplnosti „scénář” některých obřadů, které pražský ritus rozvinul do promyšleného celku s řadou vlastních lokálních zvláštností a s využitím konkrétních prostorových dispozic kostela.

Tato nahrávka přináší pokus o rekonstrukci části vánočních obřadů konaných v katedrále na základě pramenů z 2. poloviny 14. století. Vychází v první řadě z rukopisů Arnošta z Pardubic, tj. ze série kodexů, které nechal vyhotovit tento první pražský arcibiskup pro kapitulu v r. 1363 (Praha, Knihovna metropolitní kapituly, P VI – P IX).

Vánoční liturgie začíná prvními nešporami – večerní bohoslužbou na Štědrý den. Do této hodinky patří úvodní antifona Gaude et letare Iherusalem, která je jednou z typických antifon pražského ritu.

Noční hodinkou je matutinum, které začíná invitatoriem – pozváním k modlitbě. Jeho antifona ohlašuje v nejlapidárnější formě hlavní myšlenku svátku: Kristus se nám narodil. Po invitatoriu následuje hymnus Veni Redemptor, jeden z nejmystičtějších textů západoevropské hymnografie.

Mezi stálé součásti matutina patří také čtení. Starozákonní čtení vánočního matutina se v Čechách prováděla často ve vícehlasé podobě. Tři čtení z prvého nokturna – Primo tempore, Consolamini a Consurge – z nichž první dvě jsou naprosto unikátní kompozice, představují teprve nedávno objevenou verzi v rukopise z konce 14. století, který pochází patrně z okruhu pražského arcibiskupství. Vyznačují se důmyslným vedením hlasů a překvapivými disonancemi. Vícehlasá čtení s následnými responsorii tvoří také jakousi osu tohoto CD a prokládají jednotlivé bloky sestavené z vánočních mší.

Vánoční liturgie obsahuje tři mše: první „in primo galli cantu” (za prvního zpěvu kohouta) – tedy půlnoční, druhou „in aurora” – za rozbřesku, a třetí hlavní mši na Hod Boží vánoční. V ritu pražské katedrály je každá z těchto mší slavena na jiném místě. První mše se má sloužit v západním chóru Panny Marie. Je pro ní také předepsáno mariánské ordinarium missae, z něhož pochází Kyrie „de Beata Virgine”.

Do půlnoční mše též patří pozoruhodná lekce z proroka Izaiáše Laudem Deo. Jedná se o lekci tropovanou: vlastní text z Písma je prokládán poetickým komentářem středověkého básníka, který velmi emfaticky reaguje na Izaiášovo proroctví. Pražské breviáře uvádějí u tohoto čtení zajímavou poznámku: „Laudem Deo, quam cantant duo pueri vel alii bene vociferati” – „Laudem Deo, které zpívají dva chlapci nebo jiní, kteří jsou dobře hlasově vybaveni”. Tato poznámka je důležitá zejména v souvislosti s faktem, že tropované čtení Laudem Deo se i v našich pramenech z konce 14. století dochovalo s některými dvojhlasými úseky. Vyčlenění dvou zpěváků zřejmě poukazuje ke střídavému přednesu vlastního biblického textu a tropu. Zvláštní důraz na hlasové schopnosti interpretů, což je v liturgických knihách jev velice ojedinělý, by se mohl vztahovat na náročné dvojhlasé pasáže v závěru čtení.

Také pro druhou mši „in aurora” je místo přesně specifikováno: má se zpívat ve Svatováclavské kapli katedrály. Během toho, co se průvod duchovních přesunuje do kaple, je předepsán zpěv procesního hymnu Lumen clarum; na jednotlivé verše sólistů odpovídá celý chór refrénem. Hlavním tématem této mše – konané za rozbřesku – je příchod světla jako symbol Kristova narození. Motiv světla se vedle zmíněného hymnu Lumen clarum objevuje také v introitu Lux fulgebit, uvedeného tropem Iam fulget oriens.

Třetí, hlavní mše 25. prosince se slaví přirozeně v hlavním chóru svatého Víta. Její introitus Puer natus est je předcházen dialogickým úvodem Hodie cantandus est. Tři verše tohoto prologu, které jsou prováděny v alternaci dvou skupin zpěváků (sólistů a sboru), jsou doprovázeny zajímavým prostorovým efektem: první verš je zpíván od pulpitu v hlavním chóru, druhý v protilehlém chóru Panny Marie a třetí opět od pulpitu. Také tato nahrávka se snaží navodit představu prostorového rozlišení jednotlivých vět této pasáže.

Závěr patří opět lekci matutina: Rodokmen Kristův podle evangelia sv. Matouše se zajímavě obměňovanými tříhlasými pasážemi.

David Eben

notes in english







Wohlgemuthova rytina Prahy, z r. 1493
Schedel: Liber chronicarum
Národní galerie, Praha